Najíždění objemů jsem ukončil 177 km švihem, ze kterého jsem se musel vzpamatovávat poněkud déle, než bych sám chtěl. Nicméně to, že jsem ho objel bez krize a celkem solidně, ukazuje, že se mi najíždění celkem vydařilo. Každý týden se mi dařilo přidávat kilometry do týdenní královské etapy. Výjimkou byly odpočinkový týden, který vyšel na velikonoce.
Naplánoval jsem si, že každý týden prodloužím tzv. Královskou etapu (nejdelší etapa týdne) o deset dvacet kilometrů. To se mi vcelku dařilo. Etapy byly pro mě dost náročné, jezdil jsem v rovinách mezi Prostějovem a Litovlí. Při nepříznivém větru to znamenalo bojovat několik hodin s větrem. Domů jsem se vracel dost unavený, ale nikde ne úplně zničený. Vcelku se mi dařila regenerace a už ve středu (Královskou jsem jezdil v sobotu nebo v neděli) jsem byl schopen jet další normální trénink. Výjimkou byl poslední, skoro sto osmdesát kilometrů dlouhý vrchol objemového období, ze kterého jsem se vzpamatovával skoro týden.
Objemy jsem najížděl hlavně na rovinách, za trénink jsem nastoupal tak 800 m. Myslím, že to přispělo k rychlé regeneraci po víkendu.
Tři týdny před přerovským Mamutem se začínám snažit o kopce, uvidíme jak to půjde. Mám obavu, jak budu zvládat kopce, když jsem se jim tak dlouho vyhýbal a začal jsem s nimi až pár týdnů před vlastním startem. První kopce už mám za sebou a nebylo to tak nejhorší. Bude-li to však stačit, to se dozvím až na Grapech 🙂