Jaro, období najíždění kilometrů už přišlo i podle kalendáře. Zatím jsem se nedostal do té správné „kilometry-hltací“ nálady. O víkendu něco málo odjedu, a během týdne jen tak, abych měl čárku za účast.
Právě uplynulý týden byl ale o poznání lepší. Třikrát v týdnu a jednou o víkendu (ale byla to královská etapa!). Tréninky v týdnu nebyly nijak převratné, vše kolem 50 km. Přínosné byly dva fakty: Dokopal jsem se vyjet a možná jsem navázal kontakt, abych nemusel jezdit sám.
Donutit se v týdnu vyrazit na kolo je pro mě čím dál těžší. Unavená hlava vymýšlí důvody proč nejet a tělo rádo poslechne. Výsledkem jsou jen 2-3 tréninky za celý týden. Kde jsou ty časy, kdy jsem jezdil 5x týdně!
Naše město je plné cyklistů, ale za těch dvanáct let, co se snažím trénovat, jsem jel švih jen s jedním člověkem. Ostatní potkávám v protisměru a jen se zdravíme. A nebo mě dojedou na cestě domů. V pátek jsem byl dojet hned dvěma místníma a s jedním z nich jsem si domluvil společný švih. Jak to dopadne nevím, je o dost lepší a je možné, že objemový trénink se změní v trénink intenzit, celodenní 🙂
Týden končí a mě se v něm podařil minietapák: 58-52-160 [km]. Poněkud nevyvážený, ale závěrečná královská etapa to vynahradila. Příští týdne, dovolí-li počasí a rodina, bych to mohl vylepšit.
Sobotní královská etapa byla fajn, ale dala mi zabrat. Obsahovala pár kopečků s celkovým převýšením 1400 m. To by nebylo to nejhorší. V rovinách Hané to foukalo a závěrečné čtyři hodiny jsem bojoval s větrem. Horší než ty kopce. V neděli jen relaxuji a přemýšlím nad dalším víkendem.
160 km, 7 h